(Po)horalka

Každý se něčeho bojí. Někdo je statečnější, někdo bojácnější. Tak to prostě je. Ale myslím, že ve skutečnosti se není čeho bát. Vždycky všechno nějak dopadne. A myslím, že každý si to jednou uvědomí. Já si to uvědomila díky jednomu koníkovi. T en koník mě nenechal, abych na něj sáhla, uskakoval a chtěl kousat. Aby mě přijmul, musela jsem se naučit k němu přistupovat s klidem. Jakmile jsem začala panikařit, koník si toho všiml a využil toho. A tak začal můj týden výzev, kdy jsem pokaždé, když jsem z něčeho pocítila strach, tak tu věc, která mě děsila jsem udělala. A ono to pomohlo. Učím se se sebou pracovat a koník na to reaguje spoluprácí. A myslím, že i když se naše cesty rozdělí, tak si mě bude pamatovat stejně dobře jako já jej.

Myslím, že dnešní společnost pořád jen něco slibuje a pak to neplní. Otázka, proč vlastně něco slibovat. Vždyť nikdy nevíme, co se stane. Nevíme, jak to dopadne a jestli budeme moct svůj slib dodržet. A nejen, že tedy ve výsledku nedodržíme slib, ale zklameme lidi kolem nás. Na jednu stranu sice otázka, proč bychom měli myslet na to, co si o nás myslí druzí, ale na druhou stranu, osamělost taky není tak úžasná. A když budeme lidem kolem nás neustále jen bezmyšlenkově něco slibovat a nedodržovat slíbené. Ve výsledku sami budeme. Nemyslím si, že sliby jsou na nic. Někdy jsou důležité, ale musí být dodrženy. zprostředkovatel obrázku: bing

Nepřijde vám náhodou, že v dnešní době je většina lidí (zvláště nás teenagerů) psychicky zdeptaná (nebo si na to alespoň hraje)? Kdybyste se v dnešní době zeptali lidí, zda jsou šťastni, kolik myslíte, že by jich odpovědělo ,,ano"? Ale proč? Proč je dneska normální být zdeptaný, vystresovaný, naštvaný...? Každý by odpověděl něco jiného. ,,Lidé byli nešťastní vždycky." ,,To už je taková divná generace." ,,Ale, copak nešťastní, vždyť jim akorát přijde cool takoví být." ,,Bacha, bacha. Přichází éra vodnáře. Lidé na to nejsou připravení. Nezvládají to." ,,Ti mladí toho teď mají hodně ve škole." atd. Jedna z dalších odpovědí by mohla být: ,,Co když je to chátráním Země?". Hned vysvětlím, jak to myslím. Podle mě je klidně možné, že lidé cítí, že naše planeta není úplně oukej a možná i vlivem toho mohou být unavení a smutní. Nebo internetu. Omezuje se fyzický kontakt. Vše se řeší ,,mobilově". To je přece také důvod k neštěstí. Ano, je to smutné, ale mám...