Chtěla bych zkusit žít bez mobilu, počítače, wifi. Proč? Protože by to mezi lidmi možná fungovalo lépe. Lidé by radši chodili ven s kamarády. Možná by byli i vnímavější.
Víte, co se mi stalo? Za poslední dva týdny za mnou přišlo pět lidí. Svěřili se mi se svými problémy. A já jsem se už přes rok nikomu nesvěřila. Důvod? Nikdo mě nevnímá. Když se s někým bavím, ten člověk ,,furt čumí do svýho telefonu". Každou chvíli se ozve: ,,Žbluňk. On něco napsal!!!". A když se já zeptám, zda mě ten člověk poslouchá, dostane se mi tázavého pohledu ,,tys něco chtěla?". Jak se potom můžu někomu svěřit?. Asi jsem divná. Taková míchanina. Myšlení 90letých babiček (nemyslím to urážlivě, ani nijak špatně!) v těle 13leté teenagerky.
Nejde jen o to, že člověk žije s telefonem přilepeným k dlani. Jde o to, že nežije TEĎ a TADY. Žije tím, co bude dělat večer s kámoškou. Ne tím, že teď se s jednou kámoškou ,,baví".
Je to hrozné. A vzhledem k tomu, že technologie se neustále vyvíjejí, lepší už to asi nebude.
zprostředkovatel obrázku: bing
Komentáře
Okomentovat