Líčení je poměrně aktuální téma. V dnešní době se líčí snad každá žena. Proč se však (ne)líčit?
Řeknu vám to rovnou. Já se nelíčím. A mám pro to hned několik důvodů:
1) NEUMÍM TO - to ještě není ten největší problém. Časem se to určitě dá naučit.
2) NECÍTÍM SE V TOM - párkrát mě kamarádka nalíčila a párkrát jsem se trochu namalovala sama. A je fakt, že na koncert se to hodí a vypadá to skvěle, ale já se nalíčená necítím jako já. Připadám si divně zamaskovaná, jako bych se snažila skrýt před světem. A pomalu pod tím nánosem ani nemůžu dýchat. (Vsadím se, že má kůže taky nemůže dýchat
.)
3) NEMYSLÍM SI, ŽE TO POTŘEBUJU - je mi patnáct a nestydím se za to, jak vypadám. Cítím se dobře (i) nenalíčená.
4) PROČ? - ,,proč bych se měla líčit?" Kvůli tomu, že to dělají všichni? Že nejsem dost hezká? Nebo PROČ?
Když se namaluju, namaluju si vlastně na svůj obličej, obličej jiný. Nebudeme si nic namlouvat, je to tak. Trochu doupravit obočí, zvětšit rty... A už to nejsem já.
Někomu se to líbí a já mu to neberu, ale myslím, že nejkrásnější jsme právě takoví, jací jsme od přírody.
Myslím, že ženy se začaly líčit, aby byly krásnější a také se nějak odlišily od ostatních. Domnívám se však, že vzhledem k tomu, že už krásné byly, to bylo prostě zbytečné. A navíc: úsměv je víc než polovina krásy!
Takže se smějte, vážení, a nebuďte zklamaní, že nejste zmalovaní
!
Fufu
P.S.: A co vy? Líčíte se? Jaký máte na líčení se názor?
zdroj obrázku: lnyouth.org.cn
Komentáře
Okomentovat